Je 5:30 a u fontány na Benešáku se sešli nebojácná žena, 7 mužů a 3 psi. Všichni plni síly a odhodlání. 15 minut
čekáme na případné opozdilce, ale nikdo další nepřichází.
Je zavelen start a s čelovkami na hlavách vyrážíme. V lese za Teplicemi je tma jak v pytli, až před Ohníčí světla
definitivně vypínáme. Lesy a loukami jdeme sami zimní krajinou. Svižné tempo a krátké přestávky – jako
prevence proti prochladnutí – nedopřávají kuřivachtivým čas ubalit si cigaretu. Konečně se v dááálce zjevuje
Bořeň v celé své kráse. Mašírujeme přes výsypky a pak, mezi šípkovými keři a přes pole, se konečně blížíme k cíli.
Nedaleko úpatí hory se skupina dělí. Ti hladoví na nic nečekají a pokračují turistickou cestou na vrchol.
Ostatní si dávají krátkou přestávku a sbírají síly na výstup skalnatou strží. Na vrcholu se obě části postupně
přidávají k těm, kteří přijeli dříve.
Všem se procházka divokou přírodou moc líbila. Věřím, že letos se k nám přidáš i ty. Ano, myslím právě tebe.
Že i ty si uvědomíš, že teprve díky procházce na Štědrý den si vánoční atmosféru, teplo domova, dárky, večeři
i prostý odpočinek skutečně zasloužíš. Letos půjdeme z Bořeně do Teplic, brzké vstávaní tě tedy nemusí děsit.