Na hlavní stránku horolezeckého oddílu TJ Lokomotiva Teplice

Vzpomínka na Rudolfa Ponocného

Dostali jsme zprávu, že pilíř duchem i vzrůstem, horolezec, turista, ale především náš kamarád Ruda Ponocný skončil svoji životní pouť s rozloučením pouze "v úzkém kruhu rodinném"…

Tak jsme se s ním nechtěli rozloučit, protože on měl rád společnost, zábavu se svojím šarmem atd… Uvítali jsme proto iniciativu jeho přítelkyně Jarmily Čechové spolu s Karlem Šafránkem a mnohými z nás, že si Ruda zaslouží něco důstojnějšího. Sešli jsme se proto 9. 9. 2010 v restauraci Zelená žába v Oseku, kam v posledních letech chodil za svými přáteli – vodáky a turisty z Oseka a Duchcova. Tito přátelé mají kapelu, která pravidelně hrála při setkáních, což se Rudovi líbilo. Rozhodli se, že mu ještě zahrají ty jeho písničky…

Slovo dalo slovo a tak jsme se sešli, zavzpomínali a rozloučili v jeho duchu bez slzení… Mohlo nás tam být kolem padesáti – vždyť Ruda byl a je náš dobrý kamarád!

Honza Pour


Bistro Zelená žába v Oseku


Ruda už nemohl přijít


Hlavní pořadatelé Jarmila s Karlem


Zavzpomínali jsme nad jeho fotografiemi


Stůl byl prostřen


Sešlo se nás kolem 25 z Lokotky


Přátelé od turistů a vodáků zahráli a zazpívali


Rádi Ti Rudo zahrajem, scházíš tady

Vzpomínka na Rudolfa

Odešel člověk. Navždy. Opustil nás velký člověk, nejen postavou ale i srdcem. Odešel klidně, bezbolestně, tiše, tak jak procházel celým svým dlouhým životem. Rudolf Ponocný.

Nade vše miloval hory. Svým způsobem. Skrytě, bez velkých slov a gest, ale o to vroucněji. Hory snad na celém světě. Zlézal vrcholy Vysokých Tater, ke kterým měl vřelý citový vztah, vystupoval na hory na dalekých Špicberkách, na opuštěné štíty Kačkaru, potuloval se nad základním táborem na ledovci West Cwmu pod Everestem, sám zdolal zasněžený vrcholek Kilimandžára, na sopečný Mauna Kenuga v Indonésíi, Mont Blanc, Matterhorn, Aiguille du Grépon, ledovcové pláně na Islandu, vrcholy sopek ve Středomoří a další a další.

Ruda. Skvělý organizátor nesčetných akcí. Milovník dobrého vína a žen. Vždy dobře naladěný, rozdával se svým širokým úsměvem radostnou náladu každému a všem.

Budeš nám chybět Rudolfe. A Tvým horám. Tak naposledy: Hore zdar! Vzpomínáme.

Rudolf Ponocný 1925 – 20. 8. 2010

Gerhard Tschunko


Vážení přátelé,

nelehko se nám oznamuje, že v pátek 20.08.2010 opustil naše řady Rudolf Ponocný ve věku nedožitých 85 let.

Do oddílu vstoupil záhy po jeho založení a patří k jeho neopomenutelným členům. Byl to nejen horolezec, ale i zkušený cestovatel po světových horách a kontinentech. Projevoval se hlavně jako kamarád, který dovedl poradit a pro oddíl zařídit. Jeho fyzická zdatnost v pozdním věku, kterou projevoval na běžkách, turistice apod. byla obdivuhodná. Proto jsme všichni věřili, že poslední zdravotní obtíže překoná, jako niž několikrát v minulosti…

Bohužel Nejvyšší rozhodl jinak a proto byl nucen odejít do Base campu s trvalým pobytem. Kamaráde Rudo, vzpomínáme na tebe, vždyť jsi byl dlouhá léta jeden z našich dobrých přátel.

Členové HO Loko Teplice


Rudolf Ponocný uprostřed (50 let HO Loko Teplice) Rudolf Ponocný vpravo dole (Sedmihorky, Mnich, Netopýří spára VII)