Poslední slanění

Přátelé

Scházíme se opět po roce na posledním slanění v našich skalách. Vítám všechny a dovolte mi abych ten uplynulý čas několika větami bez ohledu na rozdílnost obsahu připomenul. Co se stalo. Měli jsme volby. No volby. Občané si lámou hlavu koho s té smečky volit, ale bez ohledu na výsledky bossové a kmotři si výsledky upraví podle svého. Zlevňuje benzín. Hurá. To mají na svědomí ti blázni chtivých zbraní a ti tam na východě za vysokou zdí. Že ještě žádná zeď není? Tak se musí postavit. Mne se tam ti náčelníci nějak pletou. Lenin, Stalin, Putin. U nás zase máme prezidentské výroky. Pussy-Riot. To je junda že. Opravte mne jestli jsem se vyjádřil chybně. Turecký prezident zase prohlásil, že muslimové objevili Ameriku dávno před Kolumbem. Asi malý Muk na létajícím koberci. Ale i v té Americe mají veselo. Ten snědý štíhlý chlapík s šedavými kučerami dal milost dvou krocanům. Ale zato mu jeho přátelé republikáni pěkně přistřihli křidélka. Ale u nás v Evropě tvrdou rukou vládne Angelika první. Ale Angelika. Blbnu. Ne ta nezkrotná co jako ctnostná dala téměř každému - co proto. Ale Angela řídí tisíciletou říši a okolní země. Jsou mistři světa v exportu. Ale jeto pořád to samé, nudné. Kanóny, ponorky, tanky. Jednou je vyvážejí po vlastní ose, což se některým nelíbí a tak je rozsekají. Ale vyvážejí je dále a ti s ručníkem na hlavě bohatě platí a Angela bohatne. Ale i my, Česko vyvážíme všelicos. Auta značky Skoda. Ne je to správně, jenom mi u těch německých aut upadl háček. Potom doktory. Ale za to dovážíme jiné trochu přičmoudlé. Pervitin. Dobrý artikl. O to se starají naši občané menšího vzrůstu. A hlavně projevy našeho prezidenta. To je zbožíčko. Jde na dračku. No jo je to jenom zeman. To kdyby byl kníže pán Černohorec, to by bylo jiné. Ale už jsme v našich hvozdech a lesích. Buky, jedle a smrky. Počkejte, počkejte. Žádné jedle. Tuhle jsem se v Rájci prodíral houštinou berjozek a ustrnul jsem. Polil mne studený pot. Bylo mí, jako bych zaslechl zvuk balalajky nebo chorovodu, mezi břízkami se letmo mihla Nastěnka a u skalky stojí dědeček- hříbeček s Ivánkem. Bylo mi těžko. Ale za chvíli jsem narazil na vandaly povalený a zničený ukazatel. Sláva. Jsem doma v Česku. Sehnul jsem se a na tabulce jsem s obtížemi přečetl: tady je CHKO. Cože? Chráněná knížecí obora. Ne, ne. Franz Anton kníže Thun z boží milosti místodržící v Čechách by takový bordel nedovolil. Zarostlé skály a lesy. Uvolněné skály. Zanedbané cesty. Teď je opravili. Docela pěkně. Už jsem se lekl, že zábrany jsou z ušlechtilých afrických dřev, že ničíme pralesy, ale jsou jenom z dubu. No jo ale při zakázce za jeden a půl milionů jaksi zapomněli, že občas prší. Kníže by nedovolil aby po území na jaře létaly nízko helikoptéry a tak ničily hnízda chráněných ptáků, aby tu jezdily čtyřkolky nebo aby v neděli v Rájci nebo v Ostrově zvučely motorové pily a sekačky. Na území se také pohybují horolezci. Počkat horolezci. Jednomu kamarádovi z Tisé se nelíbil tento název. Horolezci prý lezou na hory a ne na skály. Můj známý jaksi zapomněl, že název se týká všeobecného názvu tohoto sportu. Němci mají Bergsteiger. Oni stoupají na hory. Proto mají klettrsteigy. My lezeme. No jo lezeme. Lezci. V minulé době se nás přihlížející turisté ptali: Jak prosím vás dostanete to lano nahoru? Jeden vtipálek mu vysvětlil. "To máme takové vystřelovací zařízení, které provlékne lano nahoře tím kroužkem který vidíte". Turista odešel spokojeně. Dnes už by se neptal. Lana visí z vrcholů všude. Sportovní lezení. Tuhle jsem viděl jednu mladou dívenku jak visí v osmičce. Trojku by asi jako první nepřelezla. Kochal jsem se zezdola pohledem na sedákem zvýrazněný pěkný zadeček, když se tu ozvalo zakvičení: Do prdele proč sem nenavrtají nějaký pořádný chyt. Dočkáš se, dívenko dočkáš. Leze se. Slakliny, kaňonink, paralezení, drydolink. Vy nevíte co je drydolink. To se na věž přitlučou staré fošny a do děr po sukách se strkají cepínu podobné háky. Boulderink. To si lehnete pod skálu na záda a začnete lézt. Pokud tam leží dvojice tak nelezou. Ale jednotlivec vyleze dva metry pak spadne. A to se opakuje. Da Capo al Fine. Tuhle jsem na Sněžníku potkal kluky a holky. Kluci měli na zádech obrovské matrace. Ta dnešní mládež. Holky moc rozmazlujou. Za našich časů spolulezkyním nevadilo když jim občas jehličí píchalo do nahého zadečku. Vymyslel jsem novou lezeckou disciplínu. Dolulezení. Ohlásím to na ČHS. Instruktáž podávám individuelně. Spím na chatě na čtyřce. Dívenky mohou přicházet jednotlivě, maximálně ve dvojici, ale nechte časový odstup. Už nejsem nejmladší.

Prožili jsme léto. Členové oddílu byli v zimě s lyžemi na vrcholech Krkonoš i Alp, v létě se rochnili na pískovcových skalách saských i našich. Lezli jste na drzných vápencích Frankenjůry i na vyhřátých stěnách v Arcu. Tatranky k nakousnutí se tužily na ferratech v Dolomitech. Cestovatel Pavel třikrát oběhl zeměkouli. Zkoušeli jste kaňonink ve Vysokých Tatrách. A také černé, ostré, tufové chyty na Kozelce. Bylo toho dost. Někdo více někdo méně. Do další sezony vám přeji splnění vašich cílů. Přečkejte zimu v pohodě lyžinkem, sledováním televizních reklam, surfováním na internetu, pivoninkem, gaučinkem nebo sexinkem. Na jaře se zase uvidíme ve skalách. Přežijte zimní spánek ve zdraví.

To vám přeje váš povídálek Gert.