Na hlavní stránku horolezeckého oddílu TJ Lokomotiva Teplice
Beskydy zejména Slezské a kousek Moravskoslezských
22. 1. – 26. 1. 2020
Hynek, Míra a bratři Vestfálové v zimě bez sněžnic.
1:45 minut po půlnoci - stojíme na peroně a překvapeně sledujeme odjíždějící vlak (ten vlevo) ze kterého jsme právě omylem vystoupili už v Českém Těšíně.
Možná to bude tím, že jsme spali jen dvě hodiny a naše hlavy nejsou zrovna nejbystřejší..
Hra na bezdomovce - čekáme na další vlak v 5:20. Vleče se to, ale chvílemi se nám daří spát.
Co dělá tahle brána na naší cestě?
Trasa značky byla asi přeložena. | Cesta po hranici je z Čech ohraničena drátěným plotem a z Polska pletivem.
Zimní atmosféra v bukovém lese.
Sněhu je sice málo, ale i tak je tu krásně.
Zapomenutá rukavice.
Načerpání tekutin …
… v chatě Čantoryja … a jejich vypuštění za hranici.
Drsný, drsnější, nejdrsnější
Výhledy z Velké Čantoryje
Rozhlednu máme za sebou, sestupujeme do Beskydského sedla
Sněhový most na sněhovém poli.
Ohlédnutí za Velkou Čantoryjí.
Pohoda ve velitelském stanu - káva a sušenky.
Začíná druhý den, počasí a nálada jsou skvělé.
Tady vidím hrdost, sílu a pořádnýho chlapa kterej se s nikým a s ničím …
Hlášení BBC na polském území. | Svačiny jsou základem naší expedice.
Kolem vrcholu Kyčery/Kiczory je nejvíc sněhu, přibližně půl metru. Dál jdeme Polskem. Do Čech se vrátíme až v Bukovci.
Romantika zimního lesa s potůčkem.
Polská vesnice Olecki.
Jdeme přes překážky, i když jsou to jen stíny. | Já v tom mám jasno.
"Jdi s tím foťákem do hajzlu!" - ale kdybych Míru poslechl, neměl bych fotku jak si nečekaně kleknul díky ledu na silnici. Jirka s úsměvem Jokera mu pomáhá na nohy. | Silnice tu stoupá pěkně zostra (jak se chvíli přesvědčíme).
Tady je sněhu málo. Musíme si ho nahrabat na vaření do tašek. Opatrně shrnujeme jen vrchní vrstvu, protože například jehličí ukryté v polévce nepříjemně škrábe v krku.
Náš tábor u nejvýchodnějšího místa naší republiky.
Východněji v Čechách už to nejde.
Dlouhá je cesta po silnici zapadané sněhem.
Odpočívající obraceč a shrnovač sena.
Ve vedlejší kůlně čekají stojany na sušení sena až přijde jejich čas. | Sakra, tady byh asi klít neměl.
Doplnění tekutin v Mostech u Jablunkova - a znovu vzhůru do kopců.
Lehká svačinka …
… v závětří popadaných stromů které nás kryjí před studeným větrem.
Slunce už zapadlo a my stále stoupáme směr Kostelky.
Ceduli zastávky autobusu poblíž chaty Skalka umístili vtipálci - žádná silnice tu není.
Za svitu hvězd pod vrcholem Kostelek.
Krásně vybarvené ráno u Skalek.
Pohádkové výhledy na hřeben Beskyd.
Staré stavení nad Dolní Lomnou.
V Dolní Lomné nám těsně ujel autobus. V hotelu Pod akáty čekáme na další. Čas utíká když se přátelé baví. Jednou je na tahu Hynek, …
… jednou Míra. Nakonec jsme rádi že jsme spoj nestihli.
Později na autobusové zastávce zjišťujeme, že spoj, jehož odjezd jsme před několika hodinami pečlivě studovali jede, ale až za další hodinu.
Naštěstí jsme neztratili hlavy a rychle našli řešení (ze zastávky je to zpátky do hotelu 25 metrů).
Svačina, kterou Hynek vyčaroval během čekání na vlak, má zklidňující účinek.
Výškové profily
22. 1. Odjez z Prahy
23. 1. V 1:45 výstup z vlaku omylem už v Českém Těšíně, odpočinek na lavičkách, v 5:20 odjezd do Třinec centrum
23. 1. +1245, -695, Třinec centrum - obora Vrožná - Gora - Velká Čantoryje chata - Velká Čantoryje rozhledna - Velký Sošov
24. 1. +350, -735, Velký Sošov - Velký Stožek - Kyčera - Dupne (Polsko) - Istebna (Polsko) - Bukovec - nejvýchodnější bod ČR
25. 1. +780, -430, Nejvýchodnější bod ČR - Soušský vrch - Komorovský Grůň - kolem Gírové - Mosty u Jablunkova - Hospůdka na kolejích - Kyčera - Skalka - U Skály
26. 1. +0, -370, U Skály - Dolní Lomná - restaurace Pod akáty - autobus do Jablunkova-Návsí - vlakem na Prahu
Celkový profil, +2375, -2230
Profil z Mírovy GPS
Účet z restaurace při prvním čekání na autobus.