Fotografie ze svého archivu poskytl: Gerhard Tschunko.
Pro zobrazení v plné velikosti klepni na obrázek.
Popravčí kámen, náhorní cesta, Wofgang Bruch
Ostrov, Císař, Franta Bubla
Doga, Franta Bubla
Skupinka z bývalých Lipových bratří na vrcholu v Rájci, asi 1950,
zleva: Antonín Manti Lexa, ?, ?, Franta Bubla, Sláva Stehlík, Wolfgang Bruch, ?
Franta Grassl a Antonín Manti Lexa
Asi Blíženci, Franta Grassl, Sláva Stehlík
Zleva Mary, F. Wächter Skokan, ?, ?, Wolfgang Bruch
Dopis na vojnu, adresát je vojín František Bubla
Ostrov, Popravčí kámen, náhorní cesta, Sláva Stehlík, Wofgang Bruch
Císař
Ostrov, Palcát, stará cesta, postranní jištění švébe
Hansenstein
Zlatá stěna, prvovýstup údolní spárou 1963, Gerhard Tschunko, Rudolf Wokrzínek
Velikonoční věž, 2. výstup S. stěnou VIIa, Gerhard Tschunko
Východní věž, JV cesta, Gerhard Tschunko, František Grunt
Hubený Doktor, výměna slaňovacího kruhu, William Kubinec, Gerhard Tschunko, Z. Vlček
Slaňování Dülferem
Dolní Žleb, Jeptiška
Kostelíček, asi 1928, na obr. chyba - "Svatodušní věž", správně "Klausenkirche" - "poustevní kostelík"
Lipoví bratři
Alpy, zájezd horolezců z Krupky v roce 1943 do Wilde Kaiseru
Dülferriss
Predigtstuhl
Totenkirchl, Ostwand Heroldweg
Vrchol Totenkirchlu
Zapomenutý horolezecký oddíl
Většina z nás co chodíme na pískovcové skály do kouzelného údolíčka zvaného Ostrov se občas podíváme do horolezeckých průvodců,
či na stránky starých vrcholových knížek. Čteme tam jména lezců z období před rokem 1945 pocházejících převážně ze saské strany.
Občas se objeví jméno z lezeckého oddílu "Lindenbrüder" v Unčíně nebo spolku z Trnovan. Avšak i v Ostrově, jenž byl v té době
turisticky prosperující obcí, vznikl zájmový spolek lezců. Patnáctiletý Erwin Ritschel spolu se svým kamarádem
Gerhardem Ehrtem začali lézt po zdejších skalách. Společně zdolali vrcholy "Káči",
Kořenáče a "Malé hraniční věže". V roce 1942 založili s přáteli lezecký klub. Scházeli se v hospodě "Felsenkeller" "Skalní sklep"
jež se nacházela na konci Ostrova přímo pod skalní věží "Císař", kousek od dnešního rekreačního objektu ministerstva vnitra. Svému
lezeckému klubu dali název B.B.E.–Bergbrüder Eiland, "Horští bratři Ostrov".
Oddíl to nebyl velký. Pravděpodobně osm až deset mladíků, možná i dívek ve věku patnácti, sedmnácti let, bydlících v té době
v Ostrově. Jmenovitě jsou známí pouze Erwin Ritschel, Gerhard Ehrt, jehož otec byl spolumajitelem hotelu a Willi Bauman z rodiny,
jež provozovala v Ostrově konzum a obchod s potravinami. Jména jsou známá díky zápisu ve staré vrcholové knížce "Zarostlé věže"
ze dne 12. 3. 1943. Vrcholové knížky na význačné vrcholy v oblasti Ostrova doplňoval "Saský horolezecký svaz" SBB v průběhu roku 1939.
Mladí lezci z Ostrova tak mohli svoje výstupy zapsat na vrcholech "Zarostlé věže", Nedělní věže a též na vrcholu "Jánusovy hlavy" v Tisé.
Určitě zdolali i jiné vrcholy, ale o tom se žádné záznamy nezachovaly. Činnost oddílu však byla krátká. Ke konci roku 1944 byla většina
členů lezeckého spolku odvedena do vojenské služby v německé armádě a po skončení války se už do rodného Ostrova nevrátila.
Erwin Ritschel se narodil v roce 1927 v Ostrově v domě s popisným číslem 29, kde jeho rodiče provozovali restauraci se zotavovnou.
Chodil do místní německé školy. V roce 1944 však byl spolu se svým přítelem Gerhardem Ehrtem odveden k vojsku a sloužil u protiletecké
obrany města Lipska. Jako německý voják padl do sovětského zajetí, z něhož byl v roce 1947 propuštěn do sovětské zóny Německa. Svůj nový
domov našel ve skalní oblasti Rosenthalu a Bielathalu. To proto, aby byl nablízku svému rodnému místu. "Když vane jižní vítr, přímo cítím
kouzlo svého bývalého domova". To prohlásil nadšený milovník skalních světů Erwin Ritschel, jenž ještě ve svých pětaosmdesátých letech
rád vzpomínal na své uskutečněné dětské sny v bývalé domovině v Ostrově.
Hostinec "Skalní sklep" již neexistuje
Zotavovna Ritschel
Erwin Ritschel a "Horští bratři" 1943
Vrcholová knížka Zarostlá věž
Horský spolek - Gebirgsverein Teplice
Horský spolek v Teplicích byl založen 28. května 1875. Byla to velmi aktivní organizace, jež záhy měla 1464 členů. Nebyli to jenom
lidé z Teplic, ale i ze širokého okolí. Z Duchcova, kde za čas založili vlastní sekci, dále např. z Oseka, Kostomlat nebo Velemína.
Členové spolku pořádali společné vycházky do Středohoří i Krušných hor. Vydávali spolkový časopis. V roce 1877 postavil spolek budovu
s rozhlednou na tehdy "Královské výšině", dnešní Letné. V budově s vyhlídkovou restaurací "Stráž císaře Františka Josefa", se spolek
scházel jednou měsíčně. Mimo spolkové prostory zde byla i ubytovna pro studenty. Po první světové válce byl objekt přejmenován na
"Vysokou stráž".
Spolek měl velkou zásluhu na vybudování meteorologické stanice na Milešovce a rozhledny na Stropníku. Budoval turistické cesty včetně
jejich značkování. Jeho prvním předsedou byl teplický průmyslník Reginald Czermack. Z horského spolku se později v roce 1885 utvořil
"Alpský spolek Teplice".
Na vzácném snímku z roku 1931 jsou členové spolku na výletu u jejich chaty na Dlouhé louce. Snímek jsem obdržel jako člen skupiny
"Znovuobjevení Krušnohoří".
Gerhard Tschunko
26. září 1931 - členové spolku na výletě u jejich chaty na Dlouhé louce
Nahoře: chata spolku na Dlouhé louce; Dole: 26. září 1931 - členové na výletě u chaty
"Stráž císaře Františka Josefa I." na Letné (větší rozlišení není k dispozici)